Staronová symbolika obce Lánov

Znak obce Lánov

Z pohledu dnešního člověka jsou pečetě či znaky symbolem staré slávy panovnických rodů, šlechty, církve, cechů či měst. Mezi nejmladší právě patří symboly obecní, které se v poslední době stávají středem zájmu badatelů, obcí samých i jejich představitelů. Ti je vnímají jako projev určité hrdosti, posilující identitu obce. Znaky jsou zpravidla symbolem lidské činnosti, někdy ale také zobrazují událost spojenou s historií obce.

Prapor obce Lánov

Z tohoto pramenu pochází i motiv pro znak obce Lánov, se kterým se setkáváme na různých místech. V obecní kronice se o pověsti říká toto:

Obecní pečeť nebo razítko mělo ve znaku kováře nebo uhlíře, probodávajícího medvěda. O vzniku obecního znaku vypravují Němci několik pověstí. Záznam z roku 1914 z rukopisu p. A. Gottsteinové pod názvem „Pověst o statečném kováři na Malém Labi v Lánově obci" uvádí:

„Na toku Malého Labe stával hamr, v kterém pracoval pilně hamerník se dvěma tovaryši. Jeho žena zase se dvěma nádvorníky pálila v lese uhlí v milířích pro potřebu hamru a k užitku sousedů i přespolních. Tu zimu udeřila krutost mrazů a futeř sněhová tak, že jen ztěžka bylo co ulovit v lesích a na mýtinách.

Meluzína komínem kvílela až běda a tmou, jaká se snesla od Švarcberku, nebylo možno prohlédnouti. Nad půlnocí se přikradl k stavení sroubenému medvěd statný a jal se dobývati do chléva, byv zlákán puchem a dechem dobytka v naději, že k laciné kořisti dojde. Velký hlomoz a praskot dřeva však vzbudil hospodáře a ten neleniv v chvatu přispěchal právě včas. Huňáč se chystal vrhnouti se na krávu bučící, strachem se zmítající, div řetěz přepevný nestrhla. Tu hamerník udatný postavil se, třímaje sochor železný v pevném stisku, čelem proti čelu šlemě lité, již běsnící a vrhl se vpřed. Silou obra proklál huňatou hruď nepřítelovu, z jehož tlamy chropění a krev se kvapem valila."

V paměť pokolením budoucím byl skutek rytířský vtesán do kamene a vsazen do věže chrámu Páně. Z textu je patrné, že německý originál byl několikrát opisován do češtiny. Tato úvaha vychází z kostrbatě stavěných vět a nesourodých slovních obratů. Z dalších pramenů se dočteme, že pověst pochází ještě z doby, kdy byl Lánov celistvý, nedělený na tři části. Děj spadá do první poloviny 16. století.

Typář Horního Lánova je uložen v okresním archívu, cínová matrice Prostředního Lánova se nachází na OÚ a pochází pravděpodobně z minulého století. Jak je patrné, tento motiv se v historii obce objevuje, ale nebyl zpracován do podoby znaku či praporu a řádně zlegalizován.

Zastupitelstvo obce se tedy rozhodlo upravený návrh předložit Parlamentu ČR – heraldickému a vexilologickému podvýboru, který uděluje oprávnění k řádnému užívání symbolů. Pro odborné zpracování byla vybrána firma Arting, která vycházela z předložených původních námětů, z přímého ztvárnění na kostele v Dolním Lánově a utvářela jej ve smyslu heraldických pravidel.

Na jaře roku 1997 byly symboly schválené radou obce předloženy Parlamentu ČR a v měsíci červnu letošního roku jsme obdrželi souhlasné stanovisko potvrzené předsedou Parlamentu ČR. Nyní je na zastupitelstvu obce, aby určilo, při jakých příležitostech, na jakých propagačních či úředních materiálech bude tyto symboly používat.

Dana Jakubcová