Lánovský občasník, číslo 2 - květen 2003Lánovský občasník, číslo 2 - květen 2003

Co nás trápí

Najdou se na naší škole bohužel žáci (a předesílám, je jich naštěstí jen menšina), kteří svým chováním a jednáním trápí nejen učitele a zaměstnance školy, ale také své spolužáky a kamarády. Jeden z malých, ale nepříjemných nešvarů se často vyskytuje na chlapeckých i dívčích záchodech. Toaletní papír, kteří mají děti k dispozici (kupuje ho škola z peněz na provoz), nalézáme pohozený v záchodových mísách, tedy namočený a znehodnocený. Vážně uvažujeme o opatření, že toaletní papír ze záchodů zmizí a bude povinností rodičů své děti papírem vybavit z domova.
Podobným problémem, který finančně zatěžuje školu i obec, je úmyslné nešetrné zacházení se školním majetkem a jeho úmyslné ničení. Snažíme se pro děti vytvářet přátelské prostředí a investujeme nemalé částky. Vaši potomci jsou ovšem schopni zcela s rozmyslem mnoho věcí rychle rozbít a zničit. Dějepisem či vlastivědou se zřejmě inspirují jedinci, kteří se baví vyhazováním odpadků (v lepším případě) nebo věcí svých kamarádů z oken školy. Běžně tak činili naši předci ve středověkých městech. MB

Publikace o Lánovu Publikace o Lánovu

Dovolujeme si Vás upozornit na první díl knihy vydané na podzim loňského roku, která se bezprostředně týká historie naší obce. V místopisné knižní řadě vlasteneckého kroužku Vrchlabí/Krkonoše a podhůří - Marktoberdorf, Bavorsko vyšla jako osmý svazek publikace Dolní Lánov (Údolí Malého Labe - svazek 1). Na 547 stránkách se dočtete vše o historii Dolního Lánová. Dílem samozřejmě prolínají i dějiny celého našeho údolíčka, najdeme zde i mnoho faktů o Lánovu a Dolním Dvoru. Součástí rozsáhlé monografie je také více než sto černobílých fotografií, dále mapky a plány. Tisk a vazačské práce odvedla trutnovská firma LUKY. Kdo je autorem? Roland Zirm, narozený 26.10.1932 v Dolním Lánově, č.p. 195. Je synem dolnolánovského klempíře Johanna Zirma a jeho ženy Marie, rozené Grafové z Horního Lánová. První čtyři školní roky strávil v obecních škamnech, poté navštěvoval až do roku 1945 měšťanku ve Vrchlabí. 13. května 1946 nucené s rodiči odchází do Německa. Nedaleko Heidelbergu v Meckesheimu nalézá s rodinou nový domov. Povoláním mistr strojní výroby v Meckesheimu, posledních šest let pracuje samostatně jako konstruktér. Ženatý, posledních šest let se zabývá studiem kronik. Kde a jak si knihu, která je samozřejmě psaná německy, můžete objednat?

Na adrese:
Heimatkreis Hohenelbe/Riesengebirgsmuseum
Gottlieb Fischer
Thalhofener Strasse
D-87616 Marktoberdorf

Cena včetně balného a poštovného: cca 45 Euro (asi 1500,-Kč). Kniha je k nahlédnutí u ředitele ZŠ Lánov, naše škola ji od autora dostala darem.

Z lánovských pověstí - o podkově na lánovském znaku

Jak se na dolnolánovském kostele a znaku objevila podkova, koluje několik historek. Zde jedna z nich: když se obec zakládala, žil tu jeden zlý sedlák jménem Bost. Po své smrti dostal za své zlé skutky podkovu. V hrobě neměl klidu a každou noc ho bylo možno spatřit, jak se potlouká po hřbitově. Jednou časně zrána rozezněl zvoník zvon a díval se z věže na hřbitov. Zlotřilý umrlec Bost pohlédl na věž a vztekle k ní přiskákal. V ruce držel podkovu a bušil s ní do zdi kostelní věže. Zvoník vykřikl hrůzou a leknutím. Zle by se mu vedlo, kdyby nepřišel na zajímavý nápad. Zakokrhal jako kohout a dostalo se mu odpovědi od opravdového kohouta pana faráře. A protože se svítáním a prvním ranním zakokrháním ztratil zlotřilec Bost všecku sílu, musel se vrátit do svého hrobu a zvoníka nechal na pokoji. A otisk Bostovy podkovy vidíme dodnes na zdi kostelní zvonice.

Okresní kolo soutěže ZUČ

Okresní kolo soutěže ZUČ. 19. a 20. března se v Trutnově konalo okresní kolo soutěže ZUČ v recitaci a ve zpěvu. Na místě bylo mnoho Šikovných dětí,, které recitovaly básničky a zpívaly známé písně. Nejtěžší úkol plnila porota, která musela spravedlivě rozhodnout o vítězích. Naši odvážlivci - Kateřina a Lucka Marečkovy a Nikola Neumannová - se sice mezi prvními třemi neumístili, ale i to.že se dostali tak daleko, je pro nás veliký úspěch. Vždyť se přeci říká: „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se!“

Lucka Marečková

Recyklovaný papír

Šestá třída naší školy se zapojila do projektu, který společně zorganizoval DDM Pelíšek ve Vrchlabí a oddělení ekologické výchovy správy KRNAP. Po teoretické průpravě a přednášce si žáci sami vyzkoušeli, jak lze i v domácích podmínkách starý papír zpracovat a vyrobit z něj nový. Poté měly děti možnost navštívit papírnu v Hostinném a prohlédnout si linku na zpracování starého papíru. Ve Škole šesťáci uspořádali pro ostatní spolužáky malou výstavku svých výtvorů, doplněnou vzorky recyklovaného papíru. Jedním z výsledků bude videokazeta, na které bude průběh projektu dopodrobna zachycen. K rozhovoru jsem si pozval dva zástupce šesté třídy - Markétu Fišerovou a Martina Kracíka.

Proč se vlastně starý papír sbírá a vyrábí se z něj nový?
MK: Hlavním důvodem je to, že při výrobě recyklovaného papíru nedochází ke kácení dalších lesů.
MF: Je zbytečné starý papír spalovat, když se dá ještě znovu použít.

Je těžké ze starého papíru vyrobit nový?
MF: Je to docela snadné a každý by si dokázal doma nový papír ze starého vyrobit.
MK: Potřebujeme jen staré noviny, vodu, síťku (třeba starou punčochu), něco, co dobře saje vodu, váleček na nudle.

Dal by se doma vyrobený papír na něco použít?
MK: Je možné z něj vyrobit originální přáníčka k svátkům, narozeninám.
MF: Do papíru lze válečkem zatlačit květiny, koření, listy, odřezky z pastelek a vznikne pěkný obrázek.

Co jste viděli během exkurze?
MF: V Klášterské Lhotě jsme viděli, jak ze dřeva vzniká základní surovina pro výrobu papíru.
MK: V Hostinném jsme si prohlédli část linky na výrobu recyklovaného papíru.
MF: V tiskáme v Hostinném jsme se něco málo dozvěděli o výrobě nejrůznějších tiskovin a dalších papírových výrobků.

Dá se recyklovaný papír použít i do kopírek či počítačových tiskáren?
MK: Ano, prodává se speciální neboleny recyklovaný papír do kopírek i tiskáren.
MF: Neušetří se na penězích, ale chráníme tím přírodu.

Myslíte si, že za sebraný papír by občané měli něco dostávat?
MK: Správné by bylo, aby každý z nás papír třídil bez očekávání nějaké odměny.
MF: Každý by za to asi něco chtěl, třeba by to nemusely být ani peníze.


Šestá třída pozorně naslouchá výkladu o recyklaci starého papíru.

Exkurze

Nejprve jsme jeli do Klášterské Lhoty do firmy Dřevobrus. Tam nám ukázali, jak se připravuje hmota na výrobu papíru. Jeden starý' pán nám vyprávěl o tom, co tam dříve bylo a různě.Procházeli jsme se a prohlíželi si rozličné stroje. Poté jsme přejeli do Hostinného do KRPY. Ze začátku nám řekli, co můžeme a co nemůžeme. Když domluvili, šli jsme do budovy a dívali se na stroje, na obrovský mixér, různé suroviny na papír atd. V každé místnosti byl smrad a hrozné vedro. Nakonec jsme jeli zpět do Hostinného do tiskárny. Ale šli tam jenom někteří. Ostatní čekali v autobusu. Potom jsme jeli na náměstí a dali si rozchod. A pak jsme šťastně dojeli domů.

M. Trýznová, 6. třída

Jak jsme vyráběli papír

Nejprve jsme si natrhali na malé kousky staré noviny. Pak jsme je nechali asi dva dny ve vodě. Poté se noviny rozmixovaly a nalily do nádoby. Pak jsme si vzali sítko a ponořili jej do hmoty, aby na sítku zůstalo co nejvíce novin. Když jsme sítko vyndali, vymačkali jsme vodu a na sítko s novinami jsme ještě přiložili vlizelín a zase jsme vymačkávali vodu. Pak jsme si vzali váleček a vyváleli jsme papír. Ke konci jsme si mohli vybrati, jestli chceme obyčejný nebo zdobený. Mohli jsme použít např. skořici, různé koření, lístky atd.

P. Kříž, 6. třída

Výstava místních výtvarníků a dětí

Před velikonočními svátky uspořádaly občanské besedy Lánová a Dolního Lánová přehlídku uměleckých děl místních umělců. Pod patronací lánovského obecního úřadu v zasedací síni se sedm výtvarníků a jeden kroužek pochlubilo svými zdařilými výtvory. Dovoluji si zde krátce se zmínit o jednotlivých autorech v abecedním pořadí:

Milan Beyer (*1933). Původním povoláním řezník, nyní v důchodu. Ze dřeva vyřezává asi dvacet let po vzoru pana Vydry, černodolského hajného. Zaměřuje se na vyřezávání podložek pro myslivecké trofeje.

Jan Černoš (*1982). Student výtvarné výchovy a češtiny na pedagogické fakultě v Hradci Králové. Zakladatel surrealisticko-dadaistické skupiny „Čertům". Od roku 2000 vystavoval na šesti výstavách v regionu, naposledy ve Třech domcích ve Vrchlabí.

Ludmila Ditzová (*1967). V devíti letech se naučila paličkovat, nyní se k této činnosti vrací po dlouhé přestávce. Její obrázky najdeme na mnoha místech v Čechách, na Slovensku i v Německu. Jeden doputoval dokonce až do Austrálie.

Arnošt Kluší (*1932). Kreslí a maluje od sedmnácti let, náčrty krajinek zpracovává jako akvarely. Teprve později se věnuje olejomalbě, která je dnes jeho hlavní technikou. Spolu s dalšími amatéry vystavoval v Mrklově. Jeho obrazy bychom nalezli nejen u nás, ale i v Polsku, Francii a Kanadě.

Veronika Nechanická (*1991). Benjamínek výstavy. Po začátcích V DDM ve Vrchlabí nyní pracuje ve vrchlabské lidové škole umění pod vedením Pavlíny Štanglerové. Své obrázky již vystavovala ve vrchlabském muzeu a na radnici.

Jan Nechanický (*1916). Maluje od dětství. Zprvu se věnoval perokresbě, vzorem mu byl Mikoláš Aleš. Miluje přírodu, která je také hlavním tématem jeho obrazů, na kterých najdeme mnoho známých i neznámých zákoutí z Lánová a okolí.

Eva Zelinková (*1974). Výtvarnou výchovu vystudovala na pedagogické fakultě v Hradci Králové, nyní vyučuje na naší základní škole. Věnuje se hlavně malbě temperou a pastelem. Vystavovala například v Hradci Králové a Jilemnici.

Keramický kroužek (*1999). Pracuje pod vedením učitelek Ivy Farské a Evy Charvátové. K dispozici má vypalovací pec a hrnčířský kruh. Ve dvou odděleních pracuje přes třicet dětí, vystavované výrobky byly jejich samostatnými pracemi.


Záleží nám na bezpečnosti našich dětí

Podle platné vyhlášky o silničním provozu je pro děti do patnácti let povinností používat na kole přílbu nejen na státních silnicích všech kategorií, ale i na místních cestách a komunikacích. Vy, kteří dovolujete dětem jezdit bez ochranné helmy, porušujete zákon a koledujete si o zbytečný úraz. Podle statistik bývá nejčastěji poraněnou částí těla při nehodě cyklisty právě hlava. Při cestě dětí do školy zodpovídáte za své ratolestí vy, rodiče či zákonní zástupci. Zamyslete se, zda úspora několika set korun stojí za riziko vážného úrazu!

Den Země netradičně

23. dubna se žáci druhého stupně rozdělili do osmi skupinek. Každá parta dostala za úkol vyčistit určité území od všech odpadků. Většina dětí se úkolu zhostila zodpovědně a výsledkem byl kontejner, naplněný vším možným, co do přírody a na zem rozhodně nepatří. Za spolupráci děkujeme obecnímu úřadu a civilistům Jarkovi a Radimovi.

Vítání ptačího zpěvu

V okolí rybníka za letištním campem proběhla tradiční prvomájová událost. Letos za příznivého, trochu větrného a chladného počasí, ale bez deště, se nám pěvci a ostatní předvedli v celé své kráse. O krátký rozhovor jsme poprosili pana inženýra Daniela Bílka, hlavního organizátora letošního Vítání:

Kolikátý ročník Vítání ptačího zpěvu se letos konal?
DB: Protože se jedná o mezinárodní akci pořádanou nadšenci v jednotlivých lokalitách, je potřeba si to rozdělit následovně: tradice tohoto svátku milovníků ptactva a přírody vznikla v roce 1983 v anglickém Birminghamu - tedy celosvětově šlo letos o 2.. ročník, v ČR o 11. ročník a ve Vrchlabí jsme letos organizovali šesté pokračování.

Kolik lidí se na přípravě akce podílí, koná se něco podobného i jinde v regionu či České republice?
DB: Zde ve Vrchlabí se organizace ujala Správa KRNAP se svojí ornitologickou sekcí. Na akci se podílelo 6 lidiček. Pokud mám správné údaje, tak nejbližší Vítání bylo v Liberci, a dále v Náchodě. Loni to bylo na celkem 40 místech České republiky.

Jak velká účast byla zaznamenána letos, loni, předloni?
DB: Účast návštěvníků i druhů ptáků roste. V r. 2001 28 lidí, v r.2002 35 a letos přímo rekordních 120 návštěvníků. Když k tomu připočítáte 57 letos pozorovaných druhů ptáků, tak lze konstatovat, že na l. maje bylo u rybníka skutečně živo.

Zaznamenali jste nějaký neobvykly výskyt vzácného ptačího druhu?
DB: Letos k nejvzácnějším patřili vodouš bahenní, kulík říční a konipas luční. Který ptačí druh dané lokalitě dominuje a proč? DB: Stejně jako v celých Krkonoších je nejpočetněji zastoupena pěnkava obecná, dále různé druhy pěnic, rákosníků, kachny apod.

Plánuje se stejná akce pro další roky, počítáte se změnami?
DB: Akce se osvědčila v současné podobě, příští rok bude více odborných průvodců, aby jednotlivé skupinky návštěvníků byly méně početné. Počítáme tedy opět i s odchytem ptáků do ornitologických sítí, s následným kroužkováním před návštěvníky.

Pouť Svatého Michala

Turisté a houbaři, kteří zavítali během posledního roku na Bínu, si jasně všimli rekonstruované kapličky na staré cestě z Černého Dolu do Lánova. Opravu, či vlastně novostavbu provedl Jirka Daněk (mimo jiné také opravil kapličky mezi Lánovém a Vrchlabím a v Kněžicích). Investorem rekonstrukce byla Správa KRNAPu. Prvního máje odpoledne putoval z Černého Dolu do kapličky vyřezávaný reliéf Svatého Michala, kterému snad mohla být kaplička zasvěcena. Svatého Michala doprovázel početný dav asi padesáti příznivců, kteří potleskem ocenili jeho umístění na čestné místo v kapličce. Společnost mu budou dělat postavičky účastníků posledního soudu v roztomilém naivním provedení skupiny výtvarníků z Prahy. Zdařilá akce skončila u dobrého moku v černodolské Jámě.


Pěší pouť ke kapličce nad Černým Dolem vřele doporučujeme.

Lesní divadlo v Lánově?

Snad jen několik starých pamětníků a starousedlíků si vzpomene na přírodní amfiteátr, který naši německy mluvící předchůdci vybudovali a udržovali až do konce 2. světové války. Po krátkém pátrání se mi díky paní Wiesnerové podařilo zjistit, kde přesně se vlastně lesní divadlo (Waldtheater) nacházelo: už jen nenápadné terénní úpravy najdeme na jihovýchodním srázu údolíčka, ve kterém se dnes nachází lánovský lom. Pro pořádkumilovné upřesňuji, že nejlépe bychom místa dosáhli od vjezdu do areálu lomu. Zde je nutno se postavit zády k potoku a škrábat se do zarostlé stráně (původně vykácené hlediště je dnes porostlé statnými padesátiletými stromy). Nejprve bychom dospěli k místu, kde se nacházelo jeviště a při troše fantazie bychom vzhlíželi do původního hlediště, které se strmě zdvíhá k severozápadu. Co se zde hrávalo, kolik lidí se zde scházelo, nevíme. Zmínka i fotografie je k přečtení i k vidění ve zmiňované monografii pana Rolanda Zirma.

Víte, že...

dolnolánovský kostel letos oslaví 400 let od položení základního kamene? 15. března roku 1603 se poprvé koplo a již l. července téhož roku nastoupili tesaři ke střešním pracím. Hotov byl kostel za třicet týdnů, tedy v polovičním čase, než se plánovalo.
dobrovolný hasičský sbor založili v Dolním Lánově již v roce 1873, letos tedy uplyne 130 let od jeho vzniku? Zdejší hasiči patřili k početně nejsilnějším ve vrchlabském okrese. Od roku 1885 do roku 1945 v Dolním Lánově vyhořelo a znovu bylo obnoveno 33 domů a 32 zemědělských usedlostí, v průměru tedy zdejší hasiči zasahovali o něco častěji než jedenkrát za rok.
čápi bílí se zásluhou pana Kalenského (zakryl otvor komína mřížkou) objevili na konci března v Lánově již popáté? Bohužel nám ale moc miminek nepřinášejí, proto Vás vyzývám, čiňte se sami!

Jak omluvit nepřítomnost dítěte ve škole

Pro Vaši i naši kontrolu a přehled je třeba dítě omlouvat vždy písemně prostřednictvím žákovské knížky. Zaznamenáváme totiž případy, kdy si děti na 2. stupni píší omluvenky samy na kousek papíru. Chybí tedy možnost zpětné kontroly z rodičovské strany, protože papírek zůstane u třídního učitele a Vy rodiče si potom na třídních schůzkách těžko vzpomenete na situaci před několika týdny či měsíci, kdy Vaše dítě ve škole chybělo. Za vstřícnost a pochopení Vám děkujeme.

Co nás ještě letos čeká?

Vedle pravidelných školních výletů Vás zveme ještě na dvě setkání.

Začátkem června přivítáme ve školní tělocvičně kouzelníka. Snad nedopadne jako ten v podání pana Čepka (Obecná škola) a odjede od nás spokojen se všemi pomůckami...
Žáci druhého stupně poputují 19. června do Vrchlabí, kde uvidí hudebně-dramatické představení sestavené z ukázek z nejznámějších muzikálů konce minulého století...
Na poslední červnový týden je naplánován tradiční olympijský den se zlatým hřebem - štafetou smíšených družstev o putovní pohár ředitel školy.
Jeden den věnujeme také turistické vycházce po trasách naplánovaných třídními učiteli.
Vysvědčení děti dostanou 27.června v pátek.
První školní den po prázdninách je pondělí l. září.

Vstoupíme do Evropské unie?

V polovině června budeme v referendu rozhodovat o své budoucnosti, o budoucnosti našich dětí, vnuků... Skvělým vodítkem pro odpověď „ano" budiž nám názor KSČM, která svým příznivcům nedoporučuje schválit vstup ČR do EU. Celá věc není tak docela jednoduchá. Odpověď na otázku, zda se nám povede lépe či nikoliv, bychom měli hledat v zemích (Řecko, Portugalsko, Irsko, Finsko), které do EU vstupovaly před námi. Všechny jsou v mnoha směrech o roky či desítky let dále než my... Můžeme očekávat, že některým skupinám obyvatelstva (hlavně těm se základním vzděláním) se možná zpočátku povede hůře. Ceny potravin stoupnou, ať už do unie vstoupíme či nikoliv. Můžeme doufat, že aplikace evropského práva přinese zlepšení zoufalé právní situace v našem státě. Současný nejkřiklavější příklad právního marasmu, arbitráž spojená s ochranou investic a televizí NOVA, nás bude každého včetně nemluvňat i důchodců stát víc než tisícovku. V civilizované zemi, člence EU, se takové věci nestávají.
Co by ale pro nás mělo být při rozhodování podstatné? Řekněme si, uvědomme si, že nehlasujeme jen za sebe, svou generaci. Naši potomci by nám neodpustili, že jsme je připravili ,o možnost svobodné volby bydliště, neomezeného cestování, přístupu k pracovním příležitostem, studiu dle vlastního výběru. Pro naše děti už bude automatické ovládání jednoho, dvou světových jazyků. Nebude výjimkou, kdy mladí lidé zvolí k svému vysokoškolskému studiu cizí zemi. Sejděme se, když ne pro sebe, tak pro naše příští generace, u hlasovacích uren a volme odpověď ANO.

Lánovská škola před stoletím

Na konci minulého století žilo v Prostředním Lánově zhruba třináct set obyvatel ve více než 160ti domech. Jednalo se domy přízemní, v roce 1912 měl Prostřední Lánov pouze deset jednopatrových a jednu dvoupatrovou budovu.
Až do roku 1885 navštěvovaly děti z Prostředního Lánová školu v Dolním Lánově. V letech 1884-85 vystavěla obec za obzvláštní podpory dlouholetého člena místní i okresní školské rady Johanna Zirma krásnou, prostornou budovu nové školy, která svému účelu slouží dodnes. (Jedná se samozřejmě o budovu u silnice, kde se dnes učí děti v první a druhé třídě a kam je situována Školní družina.) Náklady na stavbu byly na tehdejší dobu poměrně nízké - celkem si stavba vyžádala 13.688 zlatých. Pro srovnání - ve stejné době postavený kostel Sv. Vavřince ve Vrchlabí si vyžádal náklady asi 140.000 zlatých. (Za jednu zlatku se v té době dal koupit přibližně kilogram másla, takže náklady by podle tohoto porovnání činily asi jeden a půl miliónu korun.)
S novou školou vzniká také nová školní obec, dnes bychom použili termín spádová oblast. Kromě vlastního Prostředního Lánová sem bylo začleněno i Kovářsko, které bylo do té doby přičleněno k Dolnímu Lánovu a Školu navštěvovaly i děti ze tří nejsevernějších dolnolánovských domů. Školní provoz byl zahájen v září 1885 a vyučovalo se ve třech třídách. O další třídu byla škola rozšířena v roce 1907.
Prvním vyšším učitelem (prakticky ředitelem) se stal Raimund Schrener, který byl v roce 1904 vystřídán Johannem Fiedlerem. Jména učitelů, kteří v prvních letech na škole vyučovali, jsou až na výjimky německá. Ve škole se vyučovalo dvěma náboženstvím, která děti navštěvovaly podle příslušnosti k té které náboženské obci. Mezi vyučujícími katolíky nalezneme toliko místní faráře či kaplany. Civilnější podobu evangelické výuky, která byla začleněna až roku 1900, dokazují učitelé, kteří se rekrutovali nejen z církevních řad. Prvními dvěma vyučujícími byli ředitelé rudnické školy. Pouze pro dívky byl určen předmět ruční práce. Zde působily jako výjimky v jinak zcela mužském obsazení pedagogického sboru i ženy-učitelky.
Důkazem, že dříve se rodilo podstatně více dětí než dnes, jsou počty žáků navštěvujících školu. Za prvních třicet let provozu školy činil nejnižší počet žáků 192 v roce 1895, naopak nejvíce jich přicházelo roku 1910-261, všichni z výše zmíněné spádové oblasti Prostředního Lánová.

Placení obědů od září 2003

Ohlašovaná změna v placení obědů je následující: všichni, kteří mají své účty a přejí si platbu obědů žáků základní školy zjednodušit, budou mít možnost platit obědy prostřednictvím trvalého příkazu k úhradě. Příkaz si zřídíte na 10 měsíců (s výjimkou měsíců července a srpna), zasílaná částka činí 300 Kč. Vyúčtování budeme provádět 2x ročně k 31.12. a 30.6. Jak si příkaz zřídit? Navštivte peněžní ústav, který Vaše konto spravuje. Zde vyplňte formulář, který si na přepážce nebo u osobního poradce vyzvednete (další možnosti jsou např. prostřednictví internetového bankovnictví nebo mobilního telefonu). Číslo našeho účtu: 163014802/0600, GE Capital Bank Vrchlabí. Jako variabilní symbol musíte uvést osobní číslo Vašeho dítěte, které najdete na informaci, která se k Vám dostane na začátku měsíce června (stejné číslo dětem zapíšeme do žákovské knížky). Pro rodiče, kteří účet nemají, ponecháváme možnost přímé platby ve školní jídelně stejným systémem jako dosud na přechodnou dobu školního roku 2003/2004. Způsob placení družiny, mateřské školky a stravy v mateřské školce zůstává stejný.